LP Ultra

24.01.2000 09:14

Musim se ted k necemu priznat. Do psani teto recenze se mi vubec nechtelo. Neznamena to, ze bych snad Depeche Mode nemel rad - i kdyz me jejich posledni alba prilis nebavila. DM mi pripominaji nektere prijemne okamziky meho zivota a patrili dokonce jeden cas k mym oblibencum.

Prvni DM album, ktere jsem vlastnil, se jmenovalo A Broken Frame (1982, jejich druhe radove album). Chtel jsem si tak trochu pripomenout dobu, kdy jsem byl jejich hudbou unesen, a cak jsem si Ultra minuly tyden koupil. Proc se mi tedy vlastne nechtelo psat recenzi na tento nejnovejsi projekt? DM jsou totiz dnes uz prilis slavni, jsou pro mnoho lidi zivoucimi legendami a kultovnimi postavami. Statisice lidi po celem svete zna nazpamet kazde slovico kazde pisne, kterou DM kdy nazpivali, vedi kolik ma Dave Gahan vlasu, s kym a proc spi, co si mysli a proc se v lonskem roce pokusil o sebevrazdu. Svymi privrzenci jsou zboznovani jako Beatles v dobe nejvetsi slavy. Jsou pro ne vice nez Jezis s Budhou dohromady. Mozna, ze i nekteri z ctenaru tohoto casopisu patri mezi ne. A jsme u toho. Proto jsem o DM vubec nechtel psat. Nechci totiz nikoho z vas nastvat svou "neznalosti" a "ignoranci". Nevim jakou Dave Gahan pouziva vodu po holeni a nemyslim si, ze hudba DM je tim nejlepcim, co kdy bylo na teto planete stvoreno.

Takze prave pro to vsechno ted zapomenu na vsechno, tim nas az do vydani jejich noveho alba DM oblazili a napisu tady jen par vet o jejich novince, ktera za to podle meho opravdu stoji. Z alba Ultra totiz uplne cisi fakt ze DM konecne dospeli. Na svem v poradi jiz dvanactem albu prekonali sami sebe a vytvorili zatim nejcitlivejsi a nejlepsi (i kdyz take asi nejpochmurnejsi album sve kariery). V dobe kdy se svetovy hudebni trend spite obraci k elektronicke tanecni hudbe (viz. Chemical Brothers), rozhodli se DM pro odchod od "stadionoveho" rocku (k novemu albu zatim ani neplanuji turne) a zvolili vypoved skutecne intimni. Jednotlive skladby se na prvni poslech tvari spise nenapadne a agresivita je vystridana lehce industrialnim trip-hopem a klidnymi instrumentalnimi plochami. Pokud chcete album pred jeho zakoupenim nejprve ochutnat do sluchatek a singly Barrel Of A Gun a Its No Good vas jeste nepresvedtily, zkuste si temne baladicke Love Thieves, nebo Sister Of Night.

Ultra se proste skrznaskrz povedlo. Obleknete si cerne tricko, cerne dziny, cerne tenisky a jedte nacerno tramvaji do nejblizsti prodejny s cedecky a kupte si Ultra.

Autorem recenze je Olda Hejtmanek, převzato ze Score

Marek Fábry

Zpět na přehled článků